Preškavák

Vítej poutníku. Čaj nebo kávu? Jak se máš? Dlouho jsem tě neviděl… Povídej. Cukr nebo med? Sladíš si život? Aha. A co tam u vás? Jaké to tam je? Pořád stejné jako to bývalo?

ON-LINE DENÍK

DEN 33: DEN PŘEDNÁŠEK O NOSTALGICKÝCH VZPOMÍNKÁCH NA LES

Tak dnešní den byl pěkně unavující. Ráno se jdeme projít na rozsáhlý trh v Egirdiru. Kupuji dřevěnou obracečku, kterou jsem zlomil včera, když jsem dělal bramboráky. Jedeme do školy a to dokonce poprvé za sníženou studenstkou slevu, která se nám povedla zařídit díky našemu kamarádovi z Lale hostelu. Na autobusovém nádraží nás už všichni znají a dopředu už pro nás mají připravenou jízdenku pro 7 lidí do Isparty, tak jen přijdu a zaplatím z našeho společného banku. Ráno jsmě měli mít turečtinu, ale dnešní hodina nám odpadla, protože učitel musel odjet pryč.

Ve škole začínáme dvouhodinou o Boreální lesích a hned na to navazující dvouhodinou o| Fytopatologii. Na tyto oba dva předměty máme finského učitele, který mluví velmi rychlou a odbornou angličtinou, takže mnozí z nás buď tápají po slovíčkách, vůbec nerozumí nebo se snaží neusnout. Je to učitel magisterských oborů a neumí, stejně jako my, turecky. Po několika hodinách v zatměné místnosti jsme skoro stejně unavení jako mnoho jeskyních živočichů, kteří vyšli na světlo :). Stíháme jednu z posledních pravidelných linek do Egirdiru a večer se zabavujeme rozličnými způsoby od vaření, psaní, učení, odpočívání, spaní až po kecání nad vesmírně-nesmírně důležitými tématy.

Žádné komentáře
 
Kluk jedna ušatá z vod Preškavy… ÷ www.preskavak.webgarden.cz ÷ … portfolio o světe tady a tam. © 2000-2008