Preškavák

Vítej poutníku. Čaj nebo kávu? Jak se máš? Dlouho jsem tě neviděl… Povídej. Cukr nebo med? Sladíš si život? Aha. A co tam u vás? Jaké to tam je? Pořád stejné jako to bývalo?

ON-LINE DENÍK

DEN "-2" LYŽUJI NA DUZE...

Dva dny do odjezdu.
Mám pocit, že už neexistuje pojem hodina, všechno mi odtikává v minutách.
Přišel jsem na to, že když požiji silný čaj maté z cesmíny paraguayské, tak vydržím být vzhůru dlouho do noci. Získal jsem tak několik hodin do plusu. Tělo si s tím snad nějak poradí. Dodělávám staré resty a připravuji vše, tak aby odjezd a pobyt tam byl co nejpříjemnější. Zmocňují se mě nepopsatelné pocity o pomíjivosti jistých věcí, o tom, že stres, ve kterém se teď pohybuji, je jen důsledek mé neschopnosti a nevyrovnanosti. Věci jsou pomíjivé, a tak se u mě střídají nálady nejvyšší možné pracovitosti a naopak i nálady nejvyššího možného užívání si. Říkám si, že všechno co musím ještě udělat prostě počká. Svět se nezblázní.

Každý den tam budu chtít nazvat nějakým jménem, dát mu nějaký popisek. Je mi jasné, že až nebudu vědět, jak daný den pojmenovat, bude něco špatně. Buď vyčerpám poznání daného světa a nebo budu mít ponorku na všechno kolem.

Lidé jsou před odjezdem upřímnější než kdykoliv předtím, jak kdyby měli něco ztratit. Říkají mi různá libozvučná slova, dělají věci, ke kterým by se normálně neodvážili. Připadám si, jak když lyžuji po duze, jenž má nespočet barev. Chtěl bych to nějak oplatit, dát všem najevo, že jsem rád, že je znám a mám. Omezené množství času, jen způsobuje to, že se nemůžu lidem věnovat tolik, kolik bych chtěl.

Nebojte nemyslím to s vámi nijak špatně. 
Za půl roku jsem zpět.
Párkrát se protočí ručička hodin a je to.
Jsou delší cesty.
Žádné komentáře
 
Kluk jedna ušatá z vod Preškavy… ÷ www.preskavak.webgarden.cz ÷ … portfolio o světe tady a tam. © 2000-2008