Preškavák

Vítej poutníku. Čaj nebo kávu? Jak se máš? Dlouho jsem tě neviděl… Povídej. Cukr nebo med? Sladíš si život? Aha. A co tam u vás? Jaké to tam je? Pořád stejné jako to bývalo?

ON-LINE DENÍK

DEN 11: WELCOME IN PARADISE

Ráno vstáváme brzo, ženský zase kecaj a já jsem nucenej vstát. Dáša šla mezitím koupit chleby do centra. Mažu nutelou a máslem sušenky a chleba. K snídani máme také čaj a rajčátka. Dáša nakoupila i mléko, tak zkoušíme kakao, co nám nechaly holky z minulého roku Erasmu. U snídaně všem říkám o mém nápadu jet dnes ke kaňonu Yazili. Jdu se s Bajkem vykoupat, mezitím co Koďous píše smsku našemu taxikáři. Pamatujete si na něj? Ten co nás tehdy vezl k pohoří Barla. Jmenuje se Čengiz. Během pár vteřin přichází odpověď: "Taxi je připraveno. Přijďte za mnou." Když nás tehdá vezl do Barly, nabízel nám za stejnou cenu, tedy 140Kč cestu tam i zpět na jednu osobu, do jiných krásných míst. Minule to bylo 20km tam, dnes je to přes 60, za stejnou cenu to je velice výhodné. Náš taxikář je hodný, anglicky mluvný, ochotný, chytrý a levný.
Po cestě nám nabízí zastávku kdekoliv pro pořízení fotografií. Projíždíme okolo jezera Kovada, dalšího z mnoha krásných míst, a po obou stranách silnice se před námi otevírají rozsáhlé vápencové skály, vypadající jako naše Labské pískovce. Cesta se různě točí a klikatí po mnoho kilometrů. Zastavujeme až úplně nahoře u průsmyku, okolní krajina je opravdu okouzlující, vypadá jakoby z davných dob. V příkopu u silnice se válejí krásné krystaly kalcitu, okolo houpavou chůzí kráčí kudlanka. Pokračujeme dál, až do hluboce zařiznutého údolí v pohoří. Jedeme okolo holosečí v porostu a také sádek pro ryby. Zastavujeme. Náš taxikář říká: "Welcome in paradise (Vítejte v Ráji)!" Okolo nás se rozprostírají stany, které jsou postavené na lávkách nad říčkou. Dokonce i lavice pro piknik stojí v říčce. Voda je všude okolo nás. Jsou nám nabízeny ryby, které si můžeme vybrat v bazénku a pak si sami upéct. Vycházíme točitým se údolím. Zprvu se pohybujeme na úrovni říčky, později jsme už více jak tucet výškových metrů nad ní. Krásné turistické místo bez turistů, nepoznamenané globalizací a atmosféru typickou pro národní parky. Jo přesně tak, káňon Yazili je NP, jenže ho nespravuje správa národních parků, ale soukromníci. Starají se o čistotu, nabízejí stany na lávkách nad vodou, možnost chycení ryb a přístupné cesty do NP. V tomto parku není téměř nic zakázáno. Můžeme se koupat v průzračné vodě, která chytá modrozelenavý odstín, a to také děláme. Voda má ale jen několik stupňů. Nepopsatelná atmosféra při prodírání se mezi bělavými kameny velikosti auta, plaváním v průzračné vodě a pohledem na několika desítek metrů vysoké skály nad námi. Je to ráj, taxikář opravdu nelhal. Hrajeme si jako malé děti. Vodopády a perličková koupel v silném proudu pod nimi jsou pro nás tou nejlepší atrakcí. Dojdeme až k obrovskému rozeklanému starému stromu, který stojí u pramene průzračné říčky, z které se dlouhým potrubím podél cesty v NP odvádí voda údolím dál. Voda je nejspíše pitná. Kozy nám dělají společnost, po vápencových kamenech běhají modravé ještěrky...
Mohl bych se ještě hodiny a hodiny rozepisovat o kráse tohoto, naštěstí turisty opomíjenému, místu, ale vám to nejspíše nic neřekne. Snad atmosféru kaňonu pozřete alespoň trochu z mých fotografií. Vracíme se zpět po lávkách ukotvených i více jak deset metrů nad kaňonem.
Ve výchozím bodu NP si kupujeme každý rybu - pstruha. Vybíráme si jej v bazénku. Chceme si je udělat sami, tak připravuji 6 poměrně velkých pstruhů. Paní nám dává bobkový list a sůl. Pán z kempu, jenž vlastní ryby, mi ukazuje, jak je správně usmrtit a vyvrhnout - asi mě má opravdu za řádového turistu. S překvapením sleduje, jak vyvrhuji ryby. Pokládám je na gril. Taxikář mi říká, že to dělám špatně. Až po chvilce pochopí, že je to můj způsob přípravy ryb na ohni a uznává, že je to dobrý nápad. Ještě dlouhou chvíli je překvapen a s pánem od ryb dlouho debatuje. Využívám přítomného větru a poléváním vodou udržuji uhlíky ve správné výhřevnosti. Za pár minut se ryby už téměř rozpadají a chytají zlatavou barvu. Pojídáme je s výtečným chlebem a rajčaty, které jsme koupili ve městě. Taxikář a ostatní nejedí,je ramadán. Vůně z ryb jim musí dělat chutě. Za ryby nakonec dáváme mnohem méně, než jsme měli, asi je to kvůli tom, že jsme si je sami připravili. Zapisujeme ještě Čengizovi do deníku vzpomínkový vzkaz, který zněl nějak takto: "Za časů davných Bohů, hrdinných náčelníků a králů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinu. Byl jím Čengiz. Thank you very much for two beautiful trips (Barla, Yazili). We hope, we will make another trips with you." Vracíme se zpět. Projedeme ještě myčkou aut, která spočívá ve vytažené hadici do koruny stromů a tlak, který byl vyzískán spádem údolí, způsobuje, že voda poměrně silným proudem tryská okolo. Umejem auto a jedeme směr Edirgir. Těch 60km pro mě uběhlo nějak rychle. Taxikář mi říká, že jede na neutrál a pouští nohu z plynu a až dojede, tak mám rychle otevřít dveře vběhnout do sadu a vzít jablka. Přesně podle jeho plánu jej udělám a už do sebe ládujeme výtečná jablka. Pouliční lampy se rozsvěcí a s nimi i světla aut. Náš taxikář volá domů manželce, ať na něj počká s denním přídělem jídla, že už jede. Během chvilky zapadá slunce, v minaretu opět zazní modlitba a pro dnešní den končí ramazán (ramadán). Taxikář pospíchá domů, poprvé se za dnešek najíst. My kupujeme ještě vodu a meloun a jdeme na hostel. Dostali jsme dnes stoly a židle, a tak konečně mohu psát deník na stole a ne na kolenou na notebooku. Sedím na balkóně a očividně moje obrazovka a moje tvář je jediným osvětleným místem v okolí, protože tisíce mušek a komárů mě tu masakrují. Pod balkónem u jezera sedí dnes už pětice tureckých dívek a čekají na další seznamování se. Třeba to stihnu, ale třeba taky ne, měl bych dopsat ještě dva dny nazpět. Jdu si dobít baterku do fotoaparátu, ať mohu stáhnou fotky a poslat vám je, ju? Tak já jdu pokračovat. Holky přišly, začalo se pršet, a tak se jich ujmuli ostatní. Moc dlouho se, ale u nás na balkóně nezdrží. Já píšu dál...za hodinu se jde spát.
Žádné komentáře
 
Kluk jedna ušatá z vod Preškavy… ÷ www.preskavak.webgarden.cz ÷ … portfolio o světe tady a tam. © 2000-2008